pátek 28. dubna 2017

Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů

Poslanecký návrh novely trestního zákoníku navrhuje zpřísnit tresty za nejtěžší zločiny. Krom toho u těchto zločinů počítá se snížením trestní odpovědnosti ze současných patnácti let na třináct. Jak by se tato novelizace promítla do počtu vězňů? A jak její propagátoři vůbec zdůvodňují její potřebu?
   
V rámci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR jsme spolu s Janem Vávrou nedávno vydali studii. Jejím tématem je tématem je analýza novely trestního zákoníku vzešlé z ústavně-právního výboru, která navrhuje zpřísnění trestních sazeb za vraždy střední závažnosti a závažné zločiny spáchané mladistvými.

Studie kvantifikuje dopad poslaneckého návrhu na počet vězňů a přináší další statistická fakta relevantní pro zhodnocení návrhu. Nahrazuje tak chybějící analýzu dopadů k danému návrhu, která v návrhu novely úplně chybí. Naše analýza si dále klade otázku, proč předkladatelé navrhují novelizaci bez předložení jakýchkoliv empirických důkazů, že zvýšení represe povede ke snížení výskytu těchto trestním činů.

Z 12 let odnětí svobody na 15, z věkové hranice 15 let na 13

Co novela konkrétně obsahuje? V prvé řadě počítá se zvýšením sazby za trestný čin vraždy a navrhuje zvýšit délku ukládaných trestů zejména za vraždy střední závažnosti. Zatímco dnešní §140, odst. 2 trestního zákoníku stanovuje možné tresty odnětí svobody v délce 12 až 20 let za vraždy spáchané s „rozmyslem nebo po předchozím uvážení“, novela za tyto vraždy navrhuje zvýšení trestů na 15 až 20 let nebo uložení výjimečného trestu, tedy stejné tresty, jaké dnes zákon ukládá až pro nejzávažnější typy vražd (tj. vraždy na dvou a více osobách, na těhotné ženě, vraždy spáchané zvlášť surovým způsobem a za podobných závažných okolností).

Kromě toho návrh obsahuje snížení trestní odpovědnosti o dva roky, z patnácti let na třináct, a to u takových trestních činů, za něž lze uložit výjimečný trest. I zde návrh počítá s přísnější sazbou. Zatímco současné trestní sazby mladistvých jsou poloviční oproti dospělým, návrh zvyšuje maximální přípustnou horní hranici těchto sazeb z 5 na 7 let a v případech, kdy je dospělým možné uložit výjimečný trest, návrh rozšiřuje interval trestů pro mladistvé z 5-10 let až na 5-15 let.

Co na to přeplněné věznice aneb Proč vlastně?

Pomocí modelu simulujícího vývoj počtu vězňů jsme spočítali, že zpřísnění trestních sazeb by vedlo ke zvýšení počtu vězňů odsouzených za vraždu o 40 až 78 osob umístěných převážně ve věznicích se zvýšenou ostrahou. Plné dopady návrhu by se projevily se zpožděním 15 a více let, tedy v horizontu přesahujícím nejen volební období současných zákonodárců, ale u mnohých i dobu jejich působení v politice. Kvantitativně se nejedná o zvlášť výrazný nárůst, přišel by však v době, kdy české věznice jsou již dlouhodobě přeplněné, konkrétně o celých 12 %.

Graf 1: Dopady poslaneckého návrhu na počet vězňů
Část návrhu týkající se snížení hranice trestní odpovědnosti a přísnějšího trestání mladistvých je spíše proklamační – týkala by se extrémně malého počtu osob. V posledních dvou letech totiž policie neidentifikovala ani jednoho pachatele vraždy ve věku 13 až 15 let. Počty mladistvých, kterým soudy v posledních letech uložily nepodmíněný trest od 5 let výše se pohybují v jednotkách ročně. Navíc jejich počet rovněž dlouhodobě klesá, konkrétně z devíti osob v roce 2006 na jednu osobu v roce 2015.

Závažným nedostatkem návrhu je absence jakéhokoliv zdůvodnění zvolených kroků. V důvodové zprávě poslaneckého návrhu se argumentuje, že tresty v současné dolní hranici trestní sazby nelze u vražd páchaných s rozmyslem považovat za dostatečně odstrašující a spravedlivé. Není zde ovšem uveden jediný důvod, natož empirická evidence – česká či zahraniční, na jejímž základě by se dalo očekávat, že zvýšení trestů ze 12 na 15 let takový odstrašující efekt mít bude. V tomto se (překvapivě) shodujeme s autory návrhu – stejně jako oni nevidíme pozitivní dopady, kvůli kterým by stálo za to návrh přijmout.  




Žádné komentáře: